(Sepsáno 30.VIII.2006 z toho co si pamatuju - po dvou letech)


Konec soutěže Tisícovky se kvapem blížil tak jsem chtěl, ještě než začne na horách panovat zima, 
stihnout vymazat "bílá" místa z předčasně ukončené zářijové akce (2004) v Jeseníkách mezi Orlíkem a 
Pradědem. Zbývalo aktivovat Osikový a Lysý vrch, Jelení loučky západní vrchol a Zaječí horu.
Jako poslední a snad i jediný možný termín vzhledem blížícímu se KV závodnímu intermezzu (OKDX 
a CQWW) se jevilo datum 28.10. otázkou bylo, co na to počasí.
Kdosi (tuším že OK2VBZ) navíc na toto datum vyhlásil "Den tisícovek". 

Východisko pro akci bylo zvoleno Videlské sedlo. Autobus z Jeseníku tam vyjížděl v 7:45. Vlak do 
Jeseníku by měl přijet něco před půl osmou. Bylo by to takřka ideální, kdybych z Letohradu nemusel 
vyrážet rychlíkem už před druhou hodinou ranní (ten vlak už dneska nejezdí). Pak V České Třebové 
počkat půlhodiny a Excelsior, Zábřehu přelézt na motorák a ve tři čtvtě na čtyři dorazit do Bludova. 
Tam počkat do půl šesté na vlak do Jeseníku. 
Již samotná cesta vlakem byla výzva.

V pátek 27.10 uveřejňuji na paktetu:
	Pratele, kamaradi, 
	28.10. planuji v pripade slusneho pocasi navstivit tisicovky c.: 
	220, 159, 224, 345 (Hruby Jesenik)
	Zacatek asi v 9:15 naseho casu. 
	Pri neprizni pocasi mam pripraveno nahradni reseni. 
	Tesim se na slysenou na kmitoctu 145.500.


Počasí sice trochu hrozilo deštěm, ale 28.10. v 08:07 vystupuji u Videlského kříže z autobusu. Po 
lehké snídani začínám stoupat na Osikový vrch. Kousek po žluté, pak odbočuji průsekem kolmo na 
vrstevnice po skoro neznatelně pěšině.  V Bludově bylo nad ránem kosa, teď v prudkém svahu 
začínám odkládat svršky.
Vypadá to že jsem na konci stoupání. Pěšina s průsekem pokračuje rovně dál a začíná klesat..
Odbočuji tedy cestou vpravo a v mladém hustém lese pátrám po něčem co by označovalo nejvyšší 
bod. Z cesty nic vidět není. vstupuji tedy mezi stromy. Teren je mírně zvlněn a poset kameny. Všude 
je navíc množství rezatého drátu. Asi zde bývala oplocenka. Dle mapy zde triangulační značka 
nebude, proto jeden větší kámen určuji jako vrcholek a začínám chystat nádobíčko. Ráno bylo v 
Jeseníku jasno a teď se trochu zatáhlo. Cestou se mně zdálo, že spadlo i pár kapek.
V 9:08 zapínám zařízení a ladím. Ha, Pepa CPD na západní Tanečnici. To nám to pěkně začalo.
Odlaďuji se na volný kanál. No čekal jsem větší frmol. Zapisuji do logu Jirku PJD na Pecný, Boguše 
SP9PKM na Lysé hoře. V 9:42 dělám dvanácté spojení a balím.
Vycházím zpět na cestu která vede ve směru na další tisícovku. V sedýlku přecházím žlutou značku a 
stále rovně pokračujícím průsekem mířím opět nahoru. Mezi padlými kmeny se pěšina ztrácí. Objevuji 
ji až u loveckého srubu a šťastně dorážím k triangulační tyči. 10:22 - přivázat, připojit, zapojit. 
Začínám ještě výživněji - Láďa a Honza FRD FRD/2 jsou u Kunštátské kaple - 20 bodů. Pepa CDP se 
přesunul ze západního na hlavní vrchol Tanečnice. Jirka a Boguš si drží svoje pozice.
Ačkoliv jsem začal ráno o něco dříve oproti plánu jsem nyní mírně ve skluzu. Navíc budu muset 
hledat vodu a tak již v 10:49 končím jedenáctým QSO. A kolem lovecké boudy sestupuji úbočím ke 
žluté značce. Tam někde by měl být podle mapy pramen vody.
Dnes, po dvou letech si už bohužel nepamatuji zda jsem nějaký pramen našel. Ale jelikož mi 
neutkvěla v paměti trýznivá vzpomínka na žízeň, tak to nevylučuji. Co si pamatuji, že z úbočí Lysé 
hory byl místy pěkný výhled na protější hřeben Jeleních louček. Mraky se rozpustili a ukázalo se 
slunce. Nikde ani živáčka.
Po žluté přicházím na rozcestí s modrou. Kudy jsem pokračoval cestou na západní vrchol Jeleních 
louček si přesně nevpomínám. Co si vybavuji tak z počátku jsem šel po modré pak vzrostlým lesem, 
mezi stromy podle buzoly. Pak stromy skončily a musel jsem se probíjet mýtinou s vysokou travou, 
mezi řídce rostoucími dvoumetrovýmu smrčky, vývraty a pařezy. Vrchol je velice plochý a díky 
charakteru terénu i velice nepřehledný. Podle deníku jsem v 11:04 rozhodl, že jsem na nejvyšším 
místě (tato tisícovka opět nemá triangulační bod).
Anténu jsem uvázal nebo spíše hodil do nejbližšího asi třímetrového smrčku.
V 11:10 jsem na pásmu. Na jednom kmitočtu probíhá čilý provoz. Slyším Boguše jak dělá spojení s 
jakousi slabou stanicí. Její signál je tak slabý že nejsem schopen určit o koho se jedná. Točím anténou 
jak divý. Nakonec pří směrování antény na Praděd se ze šumu vyloupl Pavel MCS vysílající ze 
Šumavy (#120 Sklářský vrch). Zkouším se na něj dovolat, ale ať dělám co dělám, tak mne neslyší. Je 
na něj nával. Zkusím ho tedy zavolat později. A tak mám první v deníku opět kluky od Kunštátské 
kaple. Další je Pepa DRY od Kutné Hory. Do hor dneska nevyrazil, vyjel s anténou aspoň na kopec za 
město. 
Boguš drží Lysou horu. Pepa CPD přešel na Nořičí. Občas zkouším zavolat Pavla. Ale stále nejsem 
úspěšný. Kompletuji jedenácté spojení s Jardou URF.Teď tu Šumavu už musím udělat. Odvazuji 
anténu od smrčku, beru ji do ruky a lezu s ní na nebližší pařez. Signál se zlepšil. Ještě větší zlepšení 
vykazuje když ruku co nevíce natáhnu a postavím se na špičky. Anténu tedy beru do levé ruky 
mikrofon do ruky pravé. Do jedné kapsy dávám TRX, do druhé baterku. Tělo omotávám koaxem a 
napájecí šňůrou, stoupám si na špičky a KRCku mířím na Šumavu. Prvních pár volání bylo 
neúspěšných. Pavel je stále zavalen silnějšími stanicemi. Až ho kdosi upozorňuje že ho volám. S 
vypětím všech sil kompletujeme spojení. Pavel musel mít nastražené uši já nataženou ruku a 
vyšponovaná lýtka.

Usedám na pařez abych dal odpočinou svým unaveným svalům. Masíruji lýtka o které se pokouší křeč 
a stírám pot z čela. Holt DXing není žádná procházka růžovým sadem. 
Vracím se zpět na modrou a od rozcestí s cyklostezkou. Pokračuji kousek po cyklotrase. až nad 
sedýlko u Zaječí hory. Po lesní cestě procházím sedlem kolem lovecké chaty Zaječí skok a mířím dál 
na vrchol. Trianglační tyč je skoro na hraně příkrého srázu. To bude asi ten zaječí skok.
Ve 12:58 je tradičně první FRD z Orlických hor. Zaječí hora je jedna nejhůř situovaných tisícovek. Na 
reportech to je hned znát. Do Orlických hor to bylo ještě jakš takš, ale Boguše v Beskydech dělám už s 
odřenýma ušima. Směrování KRCky je velice kritické. Od Milana SEV dostávám report 33. Na 
Jedenáct spojení jsem potřeboval víc jak půlhodiny.
Do odjezdu autobusu z Adolfovic je relativně dost času. Tak zkusím ještě jednou navštívit Malé 
Bradlo. Od minulé návštěvy mi chybí několik spojení do bonifikované 11-tky. Podařilo se. Ještě 
jednou mám spojení s SP9PKM na Lysé. Dělám dokonce Jirku PJD, který je už doma v Bruntále.

Tak to bylo více méně vše přátelé. Nic nového jsem už do konce roku, potažmo do konce soutěže 
nestihl. Byl jsem sice ještě na dvou výšlapech na sklonku roku, ale to už byly jen resty na již 
navštívených lokalitách.


© OK1TGI 2006